Násilné protesty ve Francii, které trvají tři týdny, ohrožují politickou stabilitu a zvyšují riziko rozpadu společnosti. Demonstrace, které začaly kvůli vysokým životním nákladům, vyústily v násilí, včetně požárů budov a zničení obchodů. V Nantes a Limoges hořely školní budovy, zatímco v Paříži a jiných městech došlo k rabování a zneužití obchodů.
Protestující, kteří se většinou identifikují s levicovými hnutími, čelí obviněním z podněcování nepokojů. Krajní pravice se snaží vystupovat jako zastánce pořádku, zatímco centristé hledají způsob, jak se distancovat od autority prezidenta Emmanuela Macrona. Vládní balíček úsporných opatření, který má zvládnout rozpočtový deficit, způsobil bouři na ulicích.
Prezident Macron kritizoval lídry zemí, kteří podle něj vedou volební kampaň na úkor Francie. Jde podle agentury AFP o narážku na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Vláda se snaží zvládnout ekonomickou krizi, ale škrty v rozpočtu jsou příliš malé na to, aby Francii zachránily.
Násilné protesty, které se zvrhly v násilnosti a rabování, způsobily značné škody. Někteří obchodníci se rozhodli bránit své provozovny vlastním tělem, ale řada podniků skončila vyrabovaná a zničená. Situace vytváří mezinárodní mediální událost, která zásadně ovlivňuje politické vztahy a vnitřní stabilitu Francie.
